Přeskočit na hlavní obsah

Jak trénovat kaligrafii cestou do práce


Víte, že se dá kaligrafie trénovat na ulici, třeba cestou do práce? Teda spíš tak trénovat používání jednoho z nejdůležitějších nástrojů pro kaligrafii ;) Mám pro vás tip, jak se v kaligrafii zlepšovat, aniž byste sáhli po peru a papíru.

Cesta z města, cesta do města

Je-li cestování součástí vašeho dne a bije-li zároveň vaše srdce pro písmo, tak je čas přesouvání z místa na místo ideální příležitost zlepšovat se v kaligrafii. Jednoduše :)
Podívejte:
Tahle ligatura je z plakátu ze zastávky. Stačí se dívat, pozorně sledovat, co máme kolem sebe. Díky tomu totiž můžeme trénovat ty naše dva poklady :)

Oči

Chceme pěkně psát, že? Abychom se zlepšovali, tak musíme vědět v čem se máme zlepšovat. A na to potřebujeme mít pěkně vytrénované oči. Aby hned viděly, že to óčko je na téhle straně zploštělé, že velké Há opravdu nemá svislé dříky ;) A podobně. Toho, čeho si mají oči všímat, je mnohem víc. A také je to mnohem složitější než jedno jediné písmenko; například srovnávání mezer mezi písmeny na celé Á-trojce.
Tak jim pomáhejme, nechtějme po nich zázraky hned, ale cvičme si je. Třeba takhle:

Jak?

Ukážu to na příkladu svých obvyklých činností. Myslím, že se v nich najdete.

Jdu si koupit zázvor na čaj do obchodu. Jdu pěšky a míjím jeden obchůdek za druhým (vývěsní štít, 2: reklama před kavárnou), jdu kolem zastávky, která už z dálky svítí (plakáty). Taky si všimnu, že v Olomouci mají názvy ulic jiným písmem než v Praze nebo Curychu (cedule s názvem ulice). A jéje, v tom obchodě mají taky čokoládu a tolik krásných vinných etiket (1–‍∞: obaly). A to je teprve cesta tam.

Další fázový trénink přichází na řadu v autobuse. Když jede po české dálnici, tak míjíme jeden billboard, druhý (billboardy). A na něm krásné a otřesné použití písma. Ale i to „špatné“ nám trénuje oči, to neopomeňme.

Na návštěvě u kamarádů plánujeme hory (nástěnný kalendář – Slyším: „Aha, takovou sedmičku jsem ještě neviděl a že jde takhle pod řádek*?“)
A taky mají knihovnu! Těch titulů a zajímavých témat! (hřbety knih)

Chodím spíše kolem restaurací, než dovnitř, ale taky je na co se koukat :)
Jak to máte vy? Díváte se kolem sebe? Trénujete si oči? Nebo dneska začnete?

*Číslice jsou verzálkové nebo minuskové (skákavé). Právě ty druhé mají nestejnou výšku a mohou přesahovat řádek a to buď dole (sedmička aj.) nebo nahoře (šestka aj.).

Příklady pozorování

Všechny fotky byly pořízeny ve veřejném prostoru.













S láskou k písmu,

Komentáře

  1. Otevřít oči a začít sledovat okolí jsem začala téměř náhodou. Jednou jsem se zúčastnila kurzu kreslení pravou mozkovou hemisférou a podařilo se mi jí tak 'dát do provozu', že jsem si začala všímat různých věcí v místech, které jsem téměř jistě do té doby znala :) Písma jako takového si celkem také všímám, nebo si to alespoň myslím :D

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zamyšlení o kaligrafii – INK Brussels č. 1

L'euf lesai dó tramvaieux, je rai mon dlai le passieux aneb
Zamyšlení o kaligrafii – INK Brussels č. 1 Týden čínské a západní kaligrafie ve znamení inkoustu a abstraktních uměleckých děl se konal v Bruselu na začátku května 2019. Akce INK Brussels 2019 sestávala z přednášek, workshopů a výstavy. Zúčastnila jsem se a sepsala myšlenky, které mi vklouzly do hlavy.
Přednášky byly k nejen mému překvapení často v čínštině. Ale byly překládány. Jenže do francouzštiny! :D A té rozumím jen trochu. O to víc mě bavilo, že i přesto byly proslovy pro mě inspirací. Možná platí, že čím víc prostoru člověk pro myšlenky má, tím víc se rozutečou a připraví pro zamyšleného zajímavé příběhy. A tady jsou:

„Důležitý je prostor“ Na člověka působí nejen předměty jako objekty vytržené z časoprostoru, ale právě kombinace předmětu s jeho prostředím. Například: Jak vnímáte následující obrázky? Koukejte na každý aspoň 3 vteřiny:


Jediné jablíčko na stromě, ještě k tomu krásně červené a zralé nemůžeme srovnáva…

Římská kurzíva

Římská kurzíva Víte jak vypadalo písmo, kterým psal jeden Říman svému kamarádovi z druhého konce města, jestli se sejdou pozítří na Foru Romanu? Jestli oba uměli psát (a číst! což nebylo vždy obojí najednou), tak psali římskou kurzívou. A proč by nás měla zajímat, i když je tak stará? O matičce malé abecedy a o nedávném londýnském objevu stovek (neuvěřitelné!) voskových tabulek si teďka počtěte :)

(Ti kámoši z Říma si tu informaci spíš řekli na římských veřejných záchodcích nebo v lázních, abychom byli historicky přesnější :D Ale kdo ví, jak to bylo.)
Vývoj a znaky římské kurzívy Římská kurzíva je neformální, rychle psané písmo. Tzn. že když jí píšete, tak jde především o&nbsprytmus, o sílu jednotlivých tahů, o rychlost. Zmatené a rozechvělé linky u tohoto písma nečekejte. Střední výška písmene je do 7 mm. Psát (v dnešní době) můžete tužkou, perem s malou ploškou (např. Leonardt č. 6), markerem, centropenem, …
Každé písmo se vyvíjí a stejně tak římská kurzíva. Psaní z prvního sto…

Super-tužka

Tužka Prý, že je obyčejná. Kdepak! Tužkou se dá v kaligrafii kouzlit. Jestli nevěříte, jste tu správně. Tužková kouzla vám odhalím a už nikdy nepovíte: „obyčejná tužka“ :)
Vemte si tužku a papír a rovnou zkoušejte, o čem tu píšu:
Každý správný superhrdina má zvláštní schopnosti. Prohlašuji tužku za superhrdinku! A co všechno dokáže? Mění barvu, mění šířku čáry, chová se jinak, když ji držíme pevně nebo když jí dáme volnost. Zkrátka toho dokáže tolik, že říkat jí obyčejná je pro ni urážka ;)
Mění barvu Barva stopy, kterou tužka na podkladu zanechává postupuje od světlounce šedé až téměř k černi. Světlost či tmavost závisí na dvou faktorech:
Tvrdost tužky Tuha je směs jílu a grafitu – čím víc jílu, tím tvrdší. V klasickém značení je tužka 9B nejměkčí (=nejtmavší) a 9H nejtvrdší (=nejsvětlejší) nebo č. 1 nejměkčí a č. 3 nejtvrdší. Pro psanou kaligrafii jsou vhodnější měkčí tužky, např. 2B. Použít můžeme i mnohem měkčí (5B a výš), u nich ale hrozí, že se stopa bude příliš rozmazávat. Tvr…