Přeskočit na hlavní obsah

Rychlost psaní #1



S psaním je to stejné jako s pečením piškotové rolády. Když se pustíme do pečení moučníku, kterého není nikdy dost, začínáme většinou šleháním sněhu, že? A metly se otáčejí neuvěřitelnou rychlostí, aby byl sníh pěkně nadýchaný a tuhý. Ale pak! Když postupně přidáváme sypkou mouku a cukr a pro vůni špetku skořice, tak mícháme jen zlehounka, pomalu, opatrně, aby sníh zůstal stále pěkně nadýchaný. Všimli jste si? Na začátku míchám o sto šest, protože si to tak bílky žádají, ale potom zpomalím a jen velmi pomaloučku přimíchávám další suroviny. Když míchám odlišné věci, míchám jinak rychle a stejně tak u písma. Jsou písma rychlá, jako bílky, kdy můžu uhánět jako o závod a pak písma pomalá, která zkrátka potřebují více času, protože kdyby ho nedostala, nebudou tak pěkná a budou působit trošku odflákle.

No a tak jaká písma jsou rychlá a jaká pomalá? A která to jsou?
V prvním článku na toto téma se podíváme obecně na rychlost, ve druhém na písma pomalá a ve třetím na rychlíky.


Rozpuštění iluzí v inkoustu

Srovnáme si dva začínající kaligrafy. Katka je z dneška a David ze začátku 20. století, třeba jeden ze žáků Edwarda Johnstona.
Před sto lety se David mohl učit například pozorováním svého mistra přímo při práci. Viděl, jak si připravuje nástroje, jak dbá na správné rozmíchání barev,…
Kdežto Katka na kaligrafii natrefila na Instagramu. Dívala se na videa od všelijakých kaligrafů ze světa, líbilo se jí, jak to všechno krásně plyne, jak to jde hladce a jednoduše. Užívala si ten pohled na ladná písmenka :)
Jenže Katka má velkou nevýhodu, protože vidí jen ten malý čtvereček videa, ale ne celý obrázek. Ale není to její chyba, to ne. Jen je to trošku nešťastné zmatení. Protože když se Katka rozhodne pustit se do kaligrafie po svém, najednou zjistí, že to vůbec není tak hlaďounké; když píše rychle, tak se jí to vůbec nelíbí a celkově je z toho jen nešťastná, protože prostě „Proč mi to nejde tak jako vostatním?“

Milá Katko a všichni další začínající kaligrafové,
drtivá většina videí na sítích je zrychlená. Jasně, že vy to víte. Ale myslím, že netušíte jak moc jsou zrychlená. Někteří ti obdivovaní super-kaligrafové píšou  t á á á k   p o m a l u.  Ale oni vědí, že na videa, kde napíšou dvě písmenka za minutu, by se koukali asi jen skalní fanoušci kaligrafie. Proto se videa zrychlují. A je to v pořádku, jen na to nezapomínejme :)

Dala jsem dohromady svá videa psaní z minulých let, sestřih jsem nahrála na YouTube, tak se můžete podívat*, jak pomalu jsem psala a píšu i teď. Je to pomalejší než jste čekali?

Na čem rychlost závisí?

To je teda zapeklitá otázka! Odpověď se odvíjí od několika bodů:
  1.  Jakým písmem píšu.
  2.  Kterým písmem píšu.
  3.  Pro koho píšu.
  4.  Má-li to být dokonalé.
  5.  Co je mi přirozené.
  6.  Jakým nástrojem píšu.
  7.  Na co píšu.
  8.  Stačí položit tu osmičku naležato.
Příklad č. 1:
Píšu dnes-moderní skákavou a nepravidelnou verzí (2) písma typu Copperplate (1). Píšu vzkaz kámošce (3, 4), že ji zvu na návštěvu na kafe a roládu. Píšu perkem Leonardt (6), moc to s ním neprožívám, prostě se mi s ním píše dobře a užívám si to (4) :) A píšu na hladký papír Color Copy, 120 gramáž (7).

To klidně píšu hodně svižně :)

Příklad č. 2:
Kamarádovi k narozeninám (3, 4) píšu estonskou písničku, kterou hrává na ukulele. Zmínil se mi o tom, že něco takového by se mu líbilo, kdyby byla napsaná na listech rákosu (6, 7), že by si to tak zavěsil na stěnu.

Hohó, tyjo! Tak na tom si chci dát fakt záležet! Pospíchat nebudu, vždyť to ani nejde, do listu bych se asi zapíchla, kdybych psala rychle. Takže v tomhle případě pěkně zvolním.

A tu rychlost si můžu teda zvolit?

No, jasně že tu pozvánku na návštěvu, na kafe můžu psát pomaloučku, protože ji chci mít nejkrásnější. To ano. Dokonce i na listy rákosu můžu psát rychle, ale kovovým perkem by to kvůli trhání vypadalo otřesně. Ale můžu psát štětcem, to by rychle šlo :) Ale tomu zas musím upravit styl písma. Je to tak komplexní!
Ale vyzkoušejte to. Zkuste psát rychle a zkuste psát pomaloučku. V dalších článcích na toto téma vám vysvětlím blíž, proč některá písma jsou rychlá a některá pomalá, a jaká to jsou.



S láskou k písmu a roládám,







Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak trénovat kaligrafii cestou do práce

Víte, že se dá kaligrafie trénovat na ulici, třeba cestou do práce? Teda spíš tak trénovat používání jednoho z nejdůležitějších nástrojů pro kaligrafii ;) Mám pro vás tip, jak se v kaligrafii zlepšovat, aniž byste sáhli po peru a papíru.
Cesta z města, cesta do města Je-li cestování součástí vašeho dne a bije-li zároveň vaše srdce pro písmo, tak je čas přesouvání z místa na místo ideální příležitost zlepšovat se v kaligrafii. Jednoduše :) Podívejte: Tahle ligatura je z plakátu ze zastávky. Stačí se dívat, pozorně sledovat, co máme kolem sebe. Díky tomu totiž můžeme trénovat ty naše dva poklady :)
Oči Chceme pěkně psát, že? Abychom se zlepšovali, tak musíme vědět v čem se máme zlepšovat. A na to potřebujeme mít pěkně vytrénované oči. Aby hned viděly, že to óčko je na téhle straně zploštělé, že velké Há opravdu nemá svislé dříky ;) A podobně. Toho, čeho si mají oči všímat, je mnohem víc. A také je to mnohem složitější než jedno jediné písmenko; například srovnávání mezer mezi písmeny n…

European Lettering Institute

Představte si slečnu, říká si třeba Ája. Je jí 19, v květnu bude maturovat a ne a ne si vybrat, kam půjde na výšku… Všechny maturitní otázky má krásně napsané – věnuje se totiž kaligrafii. Tu by šla studovat hned! Ale na tu přece škola není…

O pětadvacet let starší Martin se taky věnuje písmu. Spíš než psaní, písmena spíš kreslí a zabývá se jimi z typografického hlediska. Ale chtěl by si své znalosti a dovednosti rozšířit. Ideálně, kdyby se mu nějaký mistr mohl věnovat dlouhodobě. Co s tím?
Naštěstí Naštěstí tu je cesta. Sice je delší než z Prahy do Valašských Klobouk, ale je! Oba dva (budoucí) kaligrafy/písmaře povede na západ, dost možná vzduchem, pak po silnici do Západních Flander, do vlámského města Bruggy. Města, které je plné dvojčat pražských dlážděných uliček. Města, ve kterém milovníkům písma přechází zrak, protože domy mají malovaná čísla popisná, obchody zdobí do kamene tesané písmo vývěsních štítů a také, nejen pro snílky, tu jsou vodní kanály, přes které se ohýbají kame…

Super-tužka

Tužka Prý, že je obyčejná. Kdepak! Tužkou se dá v kaligrafii kouzlit. Jestli nevěříte, jste tu správně. Tužková kouzla vám odhalím a už nikdy nepovíte: „obyčejná tužka“ :)
Vemte si tužku a papír a rovnou zkoušejte, o čem tu píšu:
Každý správný superhrdina má zvláštní schopnosti. Prohlašuji tužku za superhrdinku! A co všechno dokáže? Mění barvu, mění šířku čáry, chová se jinak, když ji držíme pevně nebo když jí dáme volnost. Zkrátka toho dokáže tolik, že říkat jí obyčejná je pro ni urážka ;)
Mění barvu Barva stopy, kterou tužka na podkladu zanechává postupuje od světlounce šedé až téměř k černi. Světlost či tmavost závisí na dvou faktorech:
Tvrdost tužky Tuha je směs jílu a grafitu – čím víc jílu, tím tvrdší. V klasickém značení je tužka 9B nejměkčí (=nejtmavší) a 9H nejtvrdší (=nejsvětlejší) nebo č. 1 nejměkčí a č. 3 nejtvrdší. Pro psanou kaligrafii jsou vhodnější měkčí tužky, např. 2B. Použít můžeme i mnohem měkčí (5B a výš), u nich ale hrozí, že se stopa bude příliš rozmazávat. Tvr…